Když jsme v prosinci po dlouhé době měli tréninkový seminář s našimi koníky, doporučil nám Fred udělat ještě jedno tréninkové odpoledne v Habří, abychom si nově naučené postupy snadněji zapamatovali, vyzkoušeli jak vypadá odezva od zkušených koní a věděli pak lépe jak opravit ty naše "začátečníky". I nelenili jsme, s Fredem jsme domluvili první volný termín, a tím bylo pondělí hned po svátcích. Z původně slibovaného odpoledne se nakonec vyklubal regulérní jednodenní seminář s účastí 8 jezdců, takže jsme Freda rozhodně nenechali zahálet ;-)
Když se občas udělá seminář v Habří, má to svoje výhody. Je to sice z Brna dost daleko (kdyby chtěl člověk dojíždět denně), ale je tu vše, co potřebujeme - ohrazená jízdárna, dostatečný výběr ochotných koníků, školící místnost na probírání teorie, výborná hospoda, příjemní lidé - co víc si koňák může přát! A tak jsme se onoho rána přinutili k brzkému vstávání, nastartovali plechového oře a vyrazili na Vysočinu. Jak jsme míjeli statek v Moravci, viděli jsme, že Chevy (který nám měl z Moravce převézt koníky) tam ještě celý omrzlý stojí, tak nás potěšilo, že nejedeme pozdě. Ač bylo teprve 9 ráno, v hospůdce už bylo odemčeno, čehož jsme využili ke zkrácení čekání na ostatní účastníky. Po příjezdu Chevyho s koníky jsme začali obvyklým testováním jak na tom kdo jsme - a asi jsme prošli, neboť jsme bez dalších řečí nastoupili do duhy a začalo se s výukou. Na rozdíl od předchozího semináře v Ivančicích jsme už neměli tolik temna v kebuli, takže nám výuka příjemně ubíhala.
Pro mě se Silvou měl být seminář pokračováním předchozího opakovacího semináře, který nám měl pomoct nastartovat znovu naši cestu k vyšším úrovním horsemanshipu. Fred sliboval opakování předchozích témat na jeho koních, kteří jsou přece jen ochotnější než ti naši mlaďoši. Nakonec toho bylo na semináři mnohem víc než jsme čekali a naše přestávka v koňo-vzdělávání zase nabírá ten správný směr.
Tomáš