2019 Adélka
Maminka píše:
Máme dvanáctiletou handicapovanou dceru a celé roky běží ve znamení hledání terapií, které napomůžou v jejím rozvoji. Naše Adélka se narodila jako zdravé dítě v řádném termínu. I porod byl bez komplikací. Bohužel krátce po porodu onemocněla bakteriální streptokokovou meningoencefalitidou. Boj o život se tehdy podařilo vyhrát, ale bohužel s těžkými následky. Adélčin i náš život komplikuje její těžká mentální retardace, porucha zraku, hormonální porucha a epilepsie. Ve dvanácti letech zvládá nejistou chůzi, neobejde se v noci bez plen, nekomunikuje a - co nás trápí asi nejvíc - má velké výkyvy nálad. Fyzioterapeutický účinek jízdy na koni jsme měly možnost poznat během rehabilitačních pobytů. Proto jsem hledala místo, kam bychom mohly pravidelně dojíždět. Přáteli mi bylo doporučeno středisko JS HOBIT Domašov, které je zařazeno mezi středisky doporučené hiporehabilitace. Zjistila jsem, že se nachází asi 15 kilometrů od našeho domova. I vzdálenost pro nás hraje roli, protože některé fyzioterapie bývají pro Adélku nepříjemné tím, že je unavená dlouhým cestováním dřív než se vůbec dostaneme na místo. Když jsem před dvěma lety poprvé přišla se svou kňourající postiženou dcerou na hipoterapii, přesněji na aktivity s využitím koní, do JS HOBIT Domašov, byla jsem nejprve trochu zaskočená. V mé dceři budí zvířata docela respekt, podobně jako ve mně. Paní Jitka Smíšková Bednářová nám po krátké administrativě dala do rukou kartáč a úkol - vykartáčujete kobylku Gitu, než s ní vyjedeme. No nazdar, napadlo mě, to Adélku rozhodí dřív, než nasedne na koňský hřbet. Adélce se kartáčování opravdu moc nelíbilo, nechápala, co po ní chceme. Po chvíli ale bylo vidět, že se u kobylky cítí příjemně, občas ji pohladila nebo se přitulila k jejímu boku. Když jsme potom vyšlapaly na rampu a nasedla, nebylo po slzách už ani stopy. Během prvních jízd se jí ještě nedařilo být uvolněná, ale s každou další jízdou lze pozorovat mnohem větší jistotu. Dvě sezóny téměř pravidelných aktivit na koni přinesly rovnováhu a vzpřímenější postoj i do její chůze a pohybu. Jízdy na koni absolvuje naše Adélka bez ochranné helmy. Není to tím, že bychom si řekli, že má mozek poškozený a co by se tedy mohlo ještě stát. Jsme si vědomi, že dlouho získávané obrovské pokroky by mohly zmizet během nešťastné vteřiny. Bohužel Adélka netoleruje ani čepice nebo brýle, které by potřebovala nosit. Na hlavu je velmi citlivá. Už se nechá pohladit nebo učesat. Mytí hlavy nebo stříhání vlasů jsou ale stále velmi náročné úkoly. Bakterie i silné léky během léčby meningoencefalitidy zanechaly mozek jako zpustošené bitevní pole. Léčbu doprovázely i tak náročné procesy jako navrtání lebeční kosti a odsávání mozkomíšního moku. Adélka nekomunikuje a jen z gest a chování můžeme odhadovat, jakými bolesti hlavy asi trpívá. Při pádu by ji nejspíš žádná helma nepomohla. Proto bezpečnostním prvkem jsem já coby doprovod, který ji v sedu zabezpečuje. Svůj postřeh jsem měla bohužel příležitost i vyzkoušet, když kolem nás prosvištěl šustícím strništěm cyklista a vylekal nás všechny - paní Jitku, kobylku Gitu, mě i Adélku. Reakce nás všech byla, myslím, na výbornou. Nejvíc mě překvapilo, že Adélka nerozhodila v úleku ruce, ale chytila se pevněji. Přesvědčili jsme se, že pro nás tolik přínosné jízdy na koni nemusí nabízet jen luxusně vybavené ranče. Mnohem důležitější je, když z lidí cítíte, že koně jsou pro ně jednou z nejdůležitějších součástí života. Lekce pro nás nejsou jen jízdy na koni. Adélka si začíná uvědomovat, že poprvé je to ona, kdo pečuje. Snažíme se zlepšovat její orientaci v prostoru. Využíváme kontakt i s jinými zvířaty v areálu - kozou, kočkou nebo psem. Pozorujeme, jak se v průběhu roku mění příroda, přivoníme ke květinám, pomáháme s krmením a relaxujeme. Setkání v JS HOBIT Domašov jsou pro nás všechny malými návraty k přírodě.
A kromě termálního koupání, jsme dnes zvládly i pravidelnou hipoterapii, tentokrát přesněji animoterapii, protože dřív než za koníkem jsme zašly pohladit kozu. Mee 
Hipoterapie není jen jízda na koníkovi
Přivést koníka, vybrat správný kartáč, vykartáčovat srst, vyčesat koňskou hřívu, vyšlapat na rampu, zavelet "Jedem" a s úsměvem na malou projížďku.
Včera jedna z našich posledních letošních hipoterapií a počasí naprosto úžasný
